Náš hlavní vedoucí Martin sepsal report z úspěšné expedice za mongolskými tajmeny, tak se pusťte do čtení!
Již v průběhu roku 2020 jsme společně s kamarády Filipem a Karlem vymýšleli způsob, jak ulovit opravdu vzácnou rybu, kterou se nemůže pyšnit jen tak každý český rybář. A jelikož všichni milujeme přívlač a dobrodružství, naše volba byla jasná – TAJMEN. Tato údajně nejchytřejší ryba na světě žije jen v několika málo řekách v Rusku a Mongolsku a tak jsme naplánovali výpravu na vyhlášenou řeku Šiškid (Sheskhed, od Ruských hranic více známá jako malý Jenisej). V letech 2020 a 2021 nám bohužel výpravu odložila světová pandemie coronaviru, ale letos na konci června, těsně před táborem, se všechny naše sny vyplnily! A o dobrodružství skutečně nebyla nouze…
Po 12 hod. letu (Praha-Istanbul-Ulaanbaatar), 5-ti hodinovém čekání na odlet z Turecké metropole, nás po přistání čekalo první překvapení. Mongolským aerolinkám se nějak nechtělo létat a tak nás místo klidného 2 hod. letu malým letadlem čekal přesun do 650km vzdáleného města Murun, autobusem. A tento přesun se neobešel bez překvapení. První překvapení nastalo po asi 100km jizdy od hlavního města Mongolska, kdy náhle končí panelová silnice a náš autobus pokračuje stepí doslova cestou necestou. Po další hodině cesty, kdesi uprostřed stepi bylo ještě hůř, náš autobus zastavuje a již se nerozjel. Odvážní řidiči se ještě pokouší o opravu motoru dostupným nářadím (nůž a nůžky), ale stále více nám bylo jasné, že potřebujeme autobus nový. Při 3 hod. čekání na nový autobus ve 40°C vedru s kroužícími supy nad hlavou nám to pomalu dochází, tahle země je opravdu drsná! Do města Murun jsme se nakonec pomocí náhradního autobusu přeci jen dostali, avšak po 20 hodinovém trápení ve skákajícím starém autobusu v pět hodin ráno. Následovat měl odpočinek v kempu nedaleko města v typických mongolských jurtách, avšak z důvodu značného zpoždění a přistavení terénních SUV již na sedmou hodinu, jsme místo spánku v pohádkovém prostředí zvolili jen rychlou sprchu, trochu jídla a hurá na další cestu.
Jízda Toyotou Landcruiser zpočátku vypadala jako úžasné dobrodružství, první hodiny jízdy rovinatou stepí rychlostí okolo 60km/h. vyrušilo jen několik skoků auta přes výmoly, kdy se člověk cítil jako skutečně neohrožený kopilot v soutěži rally Paříž – Dakar.
Step se však rychle změnila v podhorské a později drsné horské prostředí, kdy překonáváme i několik vrcholků hor v nadmořské výšce okolo 2500 m.n.m. V úvodu úžasná rychlost jízdy se mění na jízdu krokem a čím dál častěji nás přepadá strach při průjezdech průsmyky, polorozpadlých dřevěných mostů a brodění menšími řekami. Po 13 hodinách jízdy jsme konečně na místě, poprvé vidíme majestátní řeku Šiškid a brzdíme u krásného kempu na břehu řeky. Tento kemp však není naším skutečným cílem, zde si jen odpočineme, abychom další den vyrazili znovu na cestu. Ráno si můžeme vybrat, můžeme jet 5 hodin na koni nebo se do našeho kempu na MON-RUS hranicích přesunout na raftu. Naše volba je jasná, vybalujeme pruty a volíme celodenní splouvání řeky a konečně první rybolov!
Na druhé naší zastávce nasazuje Filip svou oblíbenou rotačku č. 4 blac furry a najednou to přijde, prut se ohne, Filip seká a je to tu, na prutě je první vysněný Tajmen výpravy! Několikaminutový boj, Martin chytá Tajmena za ocas a už ho měříme – rovných 100 cm! Na další zastávce se daří pokořit tuto bájnou rybu také Martinovi, tajmení junior okolo 70cm je předzvěstí ještě lepších zítřků… Po 4 dnech na cestách přijíždíme večer do kempu, který se nachází 1800 m. n. m. a který bude na několik dalších dnů naší rybářskou základnou. Nad námi se majestátně tyčí sněhem pokryté vrcholky s výškou okolo 3500 m.n.m. V zimě se zde pohybují teploty běžně okolo -50°C, nás zde čekalo, ale jen jedno skutečně mrazivé ráno. Většinu dnů nás zde však čeká krásné počasí a také krásné úlovky.
A jak jsme tedy nakonec dopadli?
Filip přelstil několik tajmenů, největší z nich měřil dokonce 116 cm! Po několika juniorech pod 100 cm se i Martinovi nakonec podařilo vyvláčet rekordní úlovek, Tajmen 130cm!
Třetímu členovi naší výpravy se žádného Tajmena pokořit bohužel nepodařilo, tak se na toto krásné místo třeba v budoucnu ještě vrátíme… :).
Martin
